Přijdete k autu a jedním pohybem nebo stisknutím tlačítka ho odemknete naprosto celé. Všechny dveře, přední i zadní, ovládá centrální zamykání. V jeho historii je ale pár desítek let upadlé v zapomnění. Proč tomu tak bylo?
Běžná samozřejmost
Dnes považujeme centrální zamykání za naprostou samozřejmost, kterou má snad každý vůz. U starších typů ještě musíme dát klíč do zámku a otočit, novější vozy už mají dálkové ovládání centrálního zamykání a vše tak řídíme jen jedním stiskem tlačítka. Podle typu auta i jeho stáří pak můžeme ovládat odemknutí kufru či rovnou jeho otevření pro snadné uložení nákupu nebo dalších věcí. Některé vozy také dálkově odemykají víko palivové nádrže a díky novým technologiím objevují výrobci aut další využití.
Začátky jsou těžké
Nebylo tomu tak ale vždy a cesta centrálního zamykání byla zpočátku těžká. Možná vás to překvapí, ale oslavilo od svého vynálezu už více jak 100 let. První totiž bylo použito už v roce 1914 v luxusním voze Scripps-Booth. Používalo se ale velmi výjimečně a možná i díky luxusu svého nositele nebylo nijak běžné, a tak se na tento vynález téměř zapomnělo. Teprve v roce 1956 ho výrobce automobilů značky Packard zavedl do svých, již mnohem dostupnějších, vozů. Od té chvíle se stalo běžnou součástí vozů a dnes ho již považujeme za samozřejmost.
Dálkové ovládání nejčastěji skrývá plastová krytka klíče od auta a tak jednoduše odemkneme jedním stisknutím a můžeme bez složitých příprav startovat a jet. Kromě běžných pak můžeme mít i vystřelovací klíč, který při používání z krytky vystřelíme ven a po ukončení jízdy ho do ní opět schováme. Zabráníme tak možnému poškození nebo jeho ulomení.
