Kolik majitel za budovu skutečně platí?

Většina investorů jež se rozhodne v Čechách stavět stále ještě podrobní důkladné analýze spíš vstupní investiční náklady než ty budoucí, provozní. Provozní náklady stále ještě nejsou hlavním předmětem diskuze investora.

Na otázku vztahu investičních a provozních nákladů krátce odpovídal Erik Štefanovič, který je jedním z osmi spolumajitelů skupiny DELTA, jež se specializuje na řízení stavby veřejných budov. Zároveň je Štefanovič odpovědným za expanzi společnosti DELTA do Čech a na Slovensko. „Mnoho investorů vnímá začátek projektu až fyzickým kopnutím do země. Projektanti a stavební dozoři jsou tlačení do projektů bez kvalitní přípravy a v samotné realizaci jsou schopní už jen hasit problémy způsobené zanedbáním v přípravě. Požadovaná úspora pak vzniká nesmysleným tlakem na cenu přípravy projektu. Levný projekt investorovi však několikanásobně prodraží cenu v konečné fázi samotné realizace. Přispívají tomu i různé požadované změny a rozhodnutí na poslední chvíli, které projekt skutečně neúměrně prodraží. To je dle Štefanoviče příčina toho, že často projekty vznikají v prostředí, kde jsou všechny zúčastněné subjekty nespokojené a vina za chybějící přípravu potom bohužel dopadá v plné míře na projektanta.

Plánovat, stavět, šetřit
Existuje ale i druhá polovina investorů, kteří již naštěstí pochopili, že skutečné úspory lze docílit jen kvalitní promyšlenou přípravou projektu. „Je třeba si uvědomit, že například nová výrobní hala bude majiteli sloužit několik desítek let a proto si plným právem zaslouží tři čtyři měsíce pečlivé diskuze o vývoji, definici skutečné úlohy a pečlivé práce projektanta, tak aby byla výsledkem nejen optimálních investičních nákladů, ale především i těch provozních v budoucích letech.“ Ideální řešení Štefanovič spatřuje v integrovaném plánování jež se opírá o zapojení všech potřebných subjektů do projektu včetně facility managementu již do počátku přípravy projektu a vnímá budovu v celém jejím životním cyklu. Tedy včetně demolice.