Stále častěji dochází k použití legované antikorozní oceli v prostorech, kde je zapotřebí zajistit antikorozní vlastnosti bez toho, aniž by došlo k použití mechanické antikorozní bariéry.
Jaká je tedy reálná antikorozní odolnost oceli? Proč dochází ke snížení odolnosti vůči korozi a jak proti tomu ocel bránit? Odpověď naleznete v dnešním článku.
Narušení antikorozní odolnosti
Odolnost legovaných antikorozních ocelí proti vzniku koroze je dána mikroskopicky tenkou vrstvou oxidů legujících prvků, tzv. pasivní vrstvou. Ke vzniku koroze často dochází v tepelně ovlivněné zóně svaru. Může k ní dojít ale i na zdánlivě neporušených plochách, a to v místech náletu nebo otěru uhlíkového materiálu nebo cizího vměstku v povrchu. Dále pak také v místech, kde vlivem tepelného, chemického nebo mechanického namáhání došlo ke změně chemického složení nebo struktury na povrchu materiálu.
V případě, že je pasivní vrstva jakkoliv porušena, je zapotřebí zajistit novou kvalitní pasivní vrstvu. Nutným předpokladem pro vznik účinné pasivní vrstvy je kovově čistý povrch, který byl zbaven okují a náběhových barev po svařování a tepelném zpracování, vměstků, otěrů a náletů uhlíkového a jiného cizího materiálu, mechanických nečistot (včetně popisů barvami). Zároveň je potřeba odstranit staré poškozené pasivní vrstvy.
Jak dosáhnout kovově čistého povrchu?
Nejvhodnější a nejúčinnější způsob je ve valné většině případů chemické čištění, tzv. moření. Díky značné variabilitě této metody je možno dosáhnout perfektního kovově čistého povrchu prakticky na jakémkoliv výrobku nebo zařízení. Další předností moření je sjednocení vzhledu povrchu.
Postup při moření je následující: nejprve je zapotřebí povrch odmastit a odstranit z něj mechanické nečistoty. Následně se na takto očištěný povrch nanese mořicí přípravek, který se nechá působit. Povrch se opláchne vodou (tlak vody min. 12 MPa), u moření malých dílů je možné místo tlaku vody použít očištění kartáček či hadrem pod vodou.
Uděláte nejlépe, když k moření využijete nejznámější a nejpoužívanější prostředky značky ANTOX. Ty se vyznačují vysokou kvalitou, účinností a vydatností. Výhradním zástupcem této značky v České republice je firma FK system Brno, s.r.o. Způsoby moření jsou buď ponorem v lázni, pastou či postřikem. Speciálně je také možné provádět moření vnitřních povrchů potrubí proplachem mořící lázní včetně odmaštění. Dále se pak rozlišuje moření na kyslíkovou čistotu a čistotu pro farmaceutický průmysl.
Jak vzniká pasivní vrstva?
Existují dva způsoby, jak na kovově čistém mořeném povrchu vznikne pasivní vrstva: buď kovově čistý povrch zreaguje se vzdušným kyslíkem, přičemž pasivní vrstva vznikne do několika dní. Tomuto způsobu se říká autopasivace a je dostačující pro běžné použití legovaných antikorozních ocelí.
Druhý způsob je aplikace pasivačního prostředku, kdy ke vzniku pasivní vrstvy dojde okamžitě. Tato vrstva je také několikanásobně silnější než při autopasivaci. Používá se pro legované antikorozní ocele v energetice, chemickém průmyslu apod.
BOZP a ochrana životního prostředí
Mořicí prostředky jsou klasifikovány jako žíraviny a jedy. Pracovníci musí absolvovat školení BOZP a musí používat speciální ochranné pomůcky. Odpadní vody po moření a pasivaci jsou kyselé a obsahují kovy rozpuštěné ze základního materiálu. Proto se musí zachytávat a ekologicky likvidovat.
Kvalitně provedené moření a pasivace dávají legované antikorozní oceli záruku antikorozní funkčnosti a jednotného, kovově čistého vzhledu výrobků.
