Komíny jsou nedílnou součástí fasády rodinných domů. Mají velmi důležitou úlohu, kterou plní už několik stovek let. Jaká je jejich historie a jaké možnosti se nabízejí v současné době?
Z historie vývoje komínů
Jakmile člověk začal na ohni připravovat své jídlo, musel se potýkat s podstatným problémem, a to s kouřem. Aby se v něm neudusil, bylo nutné ho odvést z místnosti pryč. V dávné minulosti se to řešilo kouřovou dírou ve střeše, velmi často opatřenou vlastní stříškou, aby skrze ni do domu netekla dešťová voda. Pak její úlohu přebral tzv. dýmník, jenž odváděl kouř do podkroví. Fungoval na principu dnes známé digestoře.
Komíny se objevují až v 15. století a byly původně ze dřeva, což z hlediska protipožární ochrany bylo velmi nebezpečné. Často docházelo ke vzniku požáru, takže dřevěný komín byl v 17. a 18. století nahrazený zděnou variantou, která se prakticky využívá dodnes. Alternativou jsou nerezové komíny, které na rozdíl od cihlových nepotřebují mít zděný základ.
Spalinové cesty
Komín je ve své podstatě jednoduchým zařízením. Jeho úkolem je odvod spalin z topeniště – z kamen, krbů, pecí či kotle. Svou spalinovou cestu musejí mít i moderní plynové kotle, kde se využívá vložkování komínů, které zajistí lepší odolnost vůči vlhkosti. Komínové vložky se mohou použít i při rekonstrukci spalinových cest. Jedná se totiž o šetrný způsob, který prodlužuje životnost komínů.
Komínové systémy
V moderním kominictví se často využívají keramické komínové systémy se šamotovou vložkou, jež mají normované rozměry, které je snadné zakomponovat do projektu domu, a vytvořit tak komín na míru. Jsou vhodné pro všechny druhy paliv – kapalná, pevná i plynná, a také pro komíny různých průměrů – od 150 do 300 mm. Výhodou sestav je rychlé ohřátí kouřové cesty, jejich vysoká odolnost vůči korozi, velmi dobré termo-izolační vlastnosti a zejména snadná montáž i následná údržba.
