Pracoviště by mělo být vždy koncipováno promyšleně tak, aby umožňovalo soustředění na vlastní individuální práci a zároveň také dávalo dostatek prostoru na práci týmovou, která je nejen zárukou sdílení informací, ale také často opomínaného předávání zkušeností.
Open space byl objeven na přelomu 20. a 30. let minulého století. V Americe v bývalých továrních halách sloužil operátorům call center prvních pojišťovacích ústavů. Přesně tehdy měl ono zmíněné logické opodstatnění: telefonistky říkaly celou pracovní dobu jedinou mantru s nabídkami pojistek. Na uších měly sluchátka, mluvily do mikrofonu připevněného před pusou. Neslyšely nic kolem sebe – a taky nikoho nerušily. O pár let později měl open space další zářné období, v období rozkvětu burzy, respektive těšně před jejím krachem. Ve společném prostoru na sebe mohli makléři pokřikovat nejnovější údaje o pohybu cen akcií a nemuseli navštěvovat vedlejší místnost. Trvalo cirka ještě dvě desítky let, než se prověřený model sdílené kanceláře s velkou slávou konečně dostal i do Čech. Vznikaly nové sklo-betonové kancelářské budovy v nichž architekti na zadání investorů stavěli prakticky jen celá volná patra s tím, že prostor je dostatečně variabilní na to, aby si jej každá jednotlivá firma přizpůsobila svým potřebám. Bohužel často se nestalo již nic. Vynikající investigativní novinářka se jednoho dne v takové kanceláři rozhodla, zvedla se ze židle a odešla. Hovoří o nedůstojnosti pracovního prostředí, které negativně ovlivňuje kvalitu její práce a to nechtěla dopustit.
Realita dneška?
Stresovaní pracovníci, kteří trpí poruchami soustředění a uchylují se k lékům na uklidnění. Často práci, kterou by v pohodě tvořili v rámci své pracovní doby, dodělávají doma v obýváku, protože zde je neruší vůbec nic. Co tedy zbylo z atraktivity open space? Zda je to ekonomická úspora a jak vidí problematiku open space architekti a projektanti společnost DELTA Projektconsult jsme se zeptali přímo samotného jednatele Erika Štefanoviče. „Z osobní zkušenosti na vybraných projektech kancelářských prostor bych open space zcela nezatracoval. V nedávném projektu řešení přesídlení významné korporace v Bratislavě, jsme se společně s partnerskou společností MOOCON snažili v úvodní fázi projektu nejprve analyzovat a zohlednit firemní kulturu a po té navrhnout odpovídající kancelářské prostory, kam i tato forma řešení kanceláře zčásti zapadla. Ze strukturálních důvodů na nejrůznějších a také různě se měnících a vyvíjejících projektech jsou i prostory typu open space v některých případech vhodné, ale je nutné, a to chci zdůraznit, dokázat vytvořit akustický a také odpovídající tepelný či světelný komfort. Je třeba si uvědomit, že člověk snese jen určitou míru hluku a po té klesá jeho produktivita. Závisí tedy na samotném zaměstnavateli, jaké podmínky pro své zaměstnance vytvoří a zda jejich produktivita začne klesat již před obědem nebo až po šestnácté hodině. Právě od zahraničních investorů jsou cítit impulsy, které umožňují zaměstnancům si volně vybrat, kde budou pracovat dle typu práce či úkolu, který je momentálně aktuální a také se rýsuje velká míra v celkovém uvolnění, tedy možnosti výběru práce z domova, z kanceláře či jinde. Proto zaměstnavatelé díky této benevolenci často až 10% pracovních míst již nevytváří. Také je vhodné volit kombinaci různých prostor na míru dle typu povolání tak, aby byl zajištěn tok informací, neboť je prokázané, že klasické „škatulkování“ typické pro úřady je faktorem, který snižuje tok informací, ale také možnosti předávání zkušeností a podobně“.
Kancelářské prostory typu open space mohou být v některých případech vhodné, ale je nutné dokázat vytvořit akustický a také odpovídající tepelný a světelný komfort.
Separovaný versus koncentrovaný styl práce
„Administrativní budovy se předpokládám nebudou vyvíjet ve stylu „open office“ dnešních dní“ říká architekt bratislavské společnosti DELTA, Ing. Arch. Adam Cifra. Předpokládám tedy, že budou více flexibilní a zaměřené na konkrétní potřeby jednotlivých pracovníků a také přizpůsobené potřebám dané firmy a její firemní kultury. Pracovní prostředí bude řešené individuálně architektem, designérem a bude plně splňovat ergonomické požadavky dané profese či pracovní činnosti. Lze očekávat, že tak jak se bude proměňovat styl práce, tak spolu s ním také pracovní prostory. Proto můžeme očekávat, že práce se nebude nevyhnutelně odvíjet pouze za jedním pracovním stolem, ale lidé budou flexibilně pracovat na různých místech v kanceláři, podle měnících se potřeb firmy a také pracovních týmů, které budou pracovat v různorodých skupinách na rozdílných projektech. V praxi to znamená, že nám přibude nový pracovní standard, kde určití zaměstnanci nebudou mít přiřazené konkrétní pracovní místo tzv. aktivity based working. Potvrzuji předpoklad, že i práce v exteriéru již nebude v Čechách a na Slovensku výjimkou. Nábytkářské společnosti již vyvíjejí nové typy nábytku pro otevřený systém pracovního prostoru.
Zvítězí reprezentativnost a komfort?
Jiné zdroje hovoří o tom, že lze zachytit určitý trend, že společnosti kladou větší důraz na reprezentativnost a komfort svého firemního zázemí a proto se snaží zvyšovat pracovní pohodlí zaměstnanců, aby dosáhly i zvýšeného pracovního výkonu, zdraví a loajality svých zaměstnanců. Blíží se doba, kdy majitelé firem pochopí, že open space není ani moderní, ani výhra? Zvítězí nad ekonomickou úsporou vědomí, že lidé přestanou chodit do práce s neurózou? První vlaštovky již ukazují, že zvítězí zdravý rozum, který velí, že lidé jsou často nejcennějším kapitálem firmy a proto je nutné spíše je v jejich práci podporovat přívětivých zázemím, které naopak rozvíjí jejich potenciál, inspiruje a podporuje než vyčerpává. Architekt Adam Cifra závěrem dodává: „Je spíš na čase přemýšlet, jak naopak zvýšit přitažlivost kanceláře například dostupností dalších doplňkových služeb třeba charakteru sportovního vyžití. Tedy kromě funkčního a technického hlediska např. systému možnosti přírodního větrání kancelářských prostor, případného chlazení, zabezpečení budov a také rozumné energetické spotřeby bude standardním požadavkem na kancelářské objekty také blízkost dalších doplňkových služeb, které naopak zvýší nájemcům jejich pracovní i soukromý komfort.“
