Intenzita výstavby v posledních letech vlivem krize výrazně upadala. Stavebnictví hlásí historické poklesy, developeři omezili výstavbu, stát obrací každou korunu. Jak dopadají tyto změny na přípravu stavebních projektů, jsme se zeptali slovenských architektů z mezinárodní skupiny DELTA. Ta doprovází výstavbu větších průmyslových objektů v rámci Evropy již 37let.
- Postihla krize též architekty, kteří jsou se sférou výstavby těsně propojeni?
Je cítit, že se začalo bohužel šetřit na nesprávném místě, a to na přípravné fázi projektu, která vlastně rozhoduje o úspěšnosti celého stavebního projektu. Přesto si nestěžujeme, DELTA má momentálně „práce nad hlavu.“ Myslím, že jsme zlepšili způsob akvizice a aktivněji vysvětlujeme investorovi služby architekta a to přináší své ovoce. Právě přípravná fáze projektu je skutečně nejdůležitějším krokem ve složitém procesu výstavby. Přestože stavebnictví je velmi věcné odvětví, i zde je velmi důležitý lidský element a důvěra. Pokud nám klient důvěřuje a vnímá nás jako partnera a odborníka, celý proces plánování jde snáz. Naším úkolem je umět klást správně otázky a samotný výsledek je ve finále tím nejpřesvědčivějším argumentem, což dokazují naši klienti, kteří se k nám už roky například při expanzi vrací.
- Je cítit, že i soukromí investoři nakládají opatrněji se svými vynaloženými prostředky?
Každý investor (ne jen ten soukromý) často požaduje zjednodušeně řečeno jen „lacinou boudu“. Úkolem architekta je, aby přesvědčil investora, že špatně navržená a nejlacinější verze budovy je z dlouhodobého hlediska stejně drahá jako ta promyšlená. Propracovaný koncept budovy rozhoduje o tom, kolik bude stát nejen výstavba objektu, ale i její provoz. Těmto a podobným argumentům investoři již rozumí.
- Jak vnímáte roli architekta ve společnosti? Musí být úspěšný architekt i tak trochu obchodníkem?
Myslím, že v dnešní době se tomu nedá příliš vyhnout. Honorář architekta se často odvíjí od stavebních nákladů. Proto se často nekompetentní projektanti snaží nalákat klienta na co nejnižší cenu a právě tyto projekty potom často končí s fatálními následky nejen pro klienta, ale i pro samotného uživatele a potažmo i projektanta. Každá budova, škola, náměstí či jen dětské hřiště bezprostředně ovlivňuje život lidí, kteří ho užívají a za to cítíme my v DELTĚ nejen profesní, ale i lidskou odpovědnost.
- Panuje obdobná situace na trhu i s prací projektanta? Na co naráží nejčastěji právě toto řemeslo, které rovněž stojí na začátku při zrodu stavebního projektu?
Myslím, že největším problémem profese architekta i projektanta je, že lidé přesně nevědí, co je vlastně naší úlohou. Jsme neustále konfrontovaní s primitivním názorem, že na výstavbu přece stačí projektant a architekt je jen nepotřebným a často i drahým přívěškem. Proto je součástí naší práce neustále vysvětlovat, co architekt do projektu přináší. Typická situace při zrodu projektu je taková, že investor je na začátku projektu tak trochu bezradný, jeho představa o budoucí budově je často velmi mlhavá. Proto se domluví s developerem nebo majitelem pozemku na koupi a společně vyrazí za úředníkem. Když už je pozemek koupený, formality vyřízeny, nakontaktuje investor některou ze známých stavebních firem s požadavkem, aby halu za určitou sumu postavila. Postupem času se ale zjistí, že bez toho projektu na papíře to přece jen nepůjde. Tak se tedy vytendruje nejlacinější dostupný projektant, který sám nemá investorovi odvahu říct, že pozemek je pro jeho stavební záměr zcela nevhodný. A to je právě často ten moment do kterého vstupujeme my a snažíme se celý stavební záměr vrátit zpět na start a věnovat se poctivě přípravné fázi. V naší režii rozhodně přijde na řadu role kompetentního projektanta a architekta, kteří dají celé budově tzv.hlavu a patu, dokáží vyjít s těmi možnostmi, který terén a pozemek nabízí a společně se zkušeným projektovým manažerem zrealizují promyšlenou budovu klientovi na míru.
