Ruská invaze na Ukrajinu rozpoutala diskuzi o budoucnosti plynu. Spoustu Čechů netrápí jen rostoucí cena komodity, ale především nejistota – Rusko může prakticky kdykoliv utnout dodávku, což by mohlo v krajním případě znamenat odstávku domácností. Termín plyn však zahrnuje také zkapalněnou variantu (LNG), kterou do Evropy dodává USA a Katar. V případě ropného plynu (LPG) jde dokonce o domácí produkci.
Situace na trhu je krajně nejistá, a proto se letos začaly zásobníky plynu naplňovat mnohem dříve než obvykle. Cenu plynu „vyšroubovala“ energetická krize, na níž navázal válečný konflikt na Ukrajině. Evropským zemím bohužel nehraje do karet fakt, že právě na ruském plynu závisí nejvíce domácností. Jen v České republice jich nyní přípojku k plynu využívá více než 2,6 mil., a není proto divu, že se mezi lidmi šíří panika ohledně toho, že Rusko „zavře kohoutky“. Další kapitolou je černý scénář o zastavení dodávek plynu do průmyslové sféry.
Plyn není jen jeden – zkapalněné varianty jako světlo na konci tunelu?
Běžní spotřebitelé často netuší, že zemní plyn, který se do České republiky dostává prostřednictvím ruského plynovodu, není jediným druhem. Na evropský trh se dodává také zkapalněný zemní plyn (angl. Liquefied Natural Gas neboli LNG), jehož nejvýznamnějšími exportéry jsou Austrálie, Katar a USA. Větší dodávky nyní brzdí jen omezené kapacity a vyšší ceny dané nákladnější přepravou (LNG se přepravují tankery). V budoucnu by mohly dodávky zlevnit díky společným nákupům na evropské úrovni.
A konečně je zde i LPG. Plynové bomby a zásobníky jsou doménou obcí a jejich částí, které doposud nepodnikly plynofikaci. V současné době však mají zájem o instalaci zabezpečených úložišť i domácnosti s plynovodní přípojkou – lidé jednoduše nechtějí riskovat, že v uprostřed topné sezóny přijdou o zdroj energie.
Resumé? Česko i ostatní evropské země se bez ruského plynu obejdou. Změna nás může zpočátku zabolet finančně, ale v dlouhodobém horizontu se na jiné zdroje dokážeme plnohodnotně adaptovat.
