Zejména ve světě se nároky na veřejné budovy zvyšují a musí splňovat standardy trvalé udržitelnosti. Zároveň tak mohou být dobrým příkladem pro výstavbu soukromou, bytovou.
Co přesně trvale udržitelné stavby do stavebnictví přináší a jaký typ stavby si pod tímto pojmem máme představit jsme se zeptali Erika Štefanoviče, jednatele české a slovenské pobočky skupiny Delta Projektconsult.
Nízkoenergetický versus pasivní
Začněme od začátku.
Jaké jsou tedy rozdíly mezi objekty s přívlastkem nízkoenergetický a pasivní?
Nízkoenergetické objekty jsou úsporné. Pasivní ještě úspornější. Přívlastek „pasivní“ v podstatě ještě zpřísnil nároky na úsporu energií v objektu. Dnes už víme, že se tyto objekty zejména rodinné domy stávají masovou záležitostí a vizuálně se podobají klasickým domům.
Tabulky jasně definují nízkoenergetický dům, jako objekt, který má spotřebu tepla menší než 50kWh/m2 ročně, tedy průměrně třikrát až pětkrát menší než v klasických domech či zrekonstruovaných starších domech. Nízkoenergetická budova vystačí s necelou polovinou energie v porovnání s běžnou novostavbou. Úspor se dosahuje zejména pečlivou přípravou projektu, kde je vhodně zvolen tvar a umístění objektu v terénu. Obecně platí, že dům by měl maximálně využívat sluneční energii a mít co možná největší jižní plochu.
Za pasivní dům norma považuje takový dům, u kterého je spotřeba tepla na vytápění max. 15kWh/m2 ročně. V podstatě technologie a systém je velmi podobný nízkoenergetickému domu, jen je vše dotažené do detailů. O větrání či naopak zvýšení teploty se postará vzduchotechnika, která přivede čerstvý vzduch, ale neodvede z domu teplo.
Stavba je dokonale utěsněná, bez tepelných mostů, využívá 100%ní izolace a zasklení.
Erik Štefanovič však upozorňuje: „Uživatel pasivního objektu si však musí uvědomit, že je nucen se podřídit systému domu, kde větrání či vytápění řídí inteligentní jednotka. Okna jsou obvykle díky 100%ní izolaci maximálně utěsněná a neotevíratelná. Při užívání pasivního domu tak mohou vzniknout situace, které mohou být pro obyvatele domu či budovy poměrně nekomfortní“.
Pasivní versus trvale udržitelný
Trvale udržitelná budova je tedy ještě o stupínek výš, co se týče energetické úspory?
Takto bych trvale udržitelnou výstavbu rozhodně nedefinoval. Obecně tento mýtus však panuje. Osobně vnímám tuto výstavbu jako zcela nový rozměr a kvalitu stavění, která se nezabývá jen energiemi v domě či objektu, ale zohledňuje mnohem více ekologických, ekonomických a sociálně-kulturních kritérií, které když se spojí s funkční architekturou a inovativním materiálovým řešením, tak výsledkem je důmyslný inteligentní celek. V duchu hesla: „Nyní investuji, abych v budoucnu zbytečně nezatěžoval ekologii a také svoji peněženku.“ Tato investice totiž s sebou přináší jistou nezávislost na distribuci a také růstu cen energií v budoucnu. Samozřejmě takový projekt je náročnější na zpracování projektové dokumentace a není možné postavit objekt kdekoliv. Je nutné zohlednit orientaci pozemku, jeho zastínění, poměr využití primárních zdrojů energií a trvale udržitelných zdrojů, trvanlivost či odstranitelnost budovy, vliv na globální oteplování, náklady na životní cyklus budovy, bezpečnost a riziko nehod pro uživatele, přístup k dopravě včetně bezbariérového přístupu, možnost demontáže či recyklace a mnoho, mnoho dalších.
Certifikát trvalé udržitelnosti
Existuje více metod certifikace těchto trvale udržitelných či zelených objektů. Liší se od sebe obvykle metodicky a také výběrem kritérií pro hodnocení dané stavby. Jsou to například britský systém BREEM, americký LEED, německý DGNB, certifikace GreenBuilding užívaná v rámci EU či český SBTool CZ.
Delta je auditorem mezinárodně uznávaných certifikačních systémů LEED, BREEM a DGNB. Dokážeme investorovi na základě analýzy vyhodnotit potenciál k dosažení certifikace trvalé udržitelnosti a řídit celý certifikační proces až k úspěšnému závěru včetně potřebné dokumentace.
Proč vlastně přemýšlet o realizaci trvale udržitelných staveb, ať už v oblasti bytových domů či veřejných budov?
Když pominu směrnici Evropské unie, uvedl bych několik racionálních argumentů. Pro investora budovy či majitele takového domu patří rozhodně výhodnější úvěrové podmínky od peněžních ústavů, vyšší výnos z nájmu či případného prodeje, je to budova s nesrovnatelnou přidanou hodnotou. Rozhodně také nižší závislost na cenách primárních energií a způsobu dodávek. A také vyšší komfort pro uživatele budovy či domu. Uživatelé jsou spokojení, nemají důvod měnit, tedy nižší fluktuace nájemců a z toho plynoucí i vyšší příjmy z nájmu či prodeje, což je předpokladem bankovních ústavů při vyhodnocování úvěru.
Ale chtěl bych také zmínit morální argumenty. Každý z nás by se měl občas v každodenním shonu na chvíli zastavit a rozhlédnout se kolem sebe. Ve světě kolem nás již pochopili, že nemá smysl bez rozmyšlení plýtvat a zanechávat tak nezvratnou ekologickou stopu příštím generacím.
Myslím, že tato oblast v Čechách i na Slovensku potřebuje ještě mnoho osvěty a proto se i DELTA stala členem Rady pro zelené budovy v zemích, kde působí (www.skgbc.sk ). Tyto spolky ušlechtilou myšlenku zelené architektury a výstavby aktivně podporují.
Konzultaci a potřebnou podporu na cestě k realizaci šetrné budovy Vám poskytne společnost Delta Projektconsult
